„Přímý zásah, úkol splněn!“

Autor: nadporučík Pavel Linhart – pilot letounu L-159

Ve vojenském výcvikovém prostoru Brdy probíhal od 5. do 8. dubna 2011 společný výcvik 212. taktické letky a leteckých návodčích z 22. základny taktického letectva Sedlec -Vícenice.

Vojáci při něm absolvovali desítky "ostrých" navedení na cvičné pozemní cíle s použitím kanónu, neřízených raket a cvičných pum. Vyvrcholením společného cvičení byla čtyři úspěšná navedení s použitím cvičné munice typu GBU-12 příslušníky 212. taktické letky na letounech L-159. GBU-12 je laserem naváděná bomba o hmotnosti cca 250 kg. Jediný rozdíl oproti ostré munici spočívá v tom, že namísto trhaviny je naplněna betonovou směsí o stejné hmotnosti. Předpokladem úspěšného navedení je dokonalá součinnost pilota a leteckého návodčího.

Jak navedení s touto municí vypadá ve skutečnosti z pohledu pilota? Pilot po příletu do cílové oblasti získá od leteckého návodčího pomocí rádia souřadnice, nadmořskou výšku cíle a další potřebné informace. Tyto údaje zadá do svého systému v letounu a provede úder na cíl. Zní to možná jednoduše, ale úspěšné splnění zdánlivě jednoduchého úkolu ovlivňuje celá řada faktorů.

Nejvíce limitujícím faktorem je počasí, především nízká oblačnost. Mnohdy se pilot musí vrátit zpět na letiště, protože po příletu do prostoru střelnice zjistí, že počasí splnění jeho úkolu znemožňuje. Pilot musí nejdříve pozitivně identifikovat cíl a ověřit si shodu údajů s navigačně-zbraňovým systémem letounu. Tímto způsobem si ověřuje i správnost souřadnic, které obdržel od leteckého návodčího.

Letoun L-159 není vybaven vlastním laserovým ozařovačem a je odkázán buď na pozemní zářiče, kterými disponují letečtí návodčí nebo na zářič, který nese jiný letoun. Během našeho společného výcviku se využíval pozemní zářič. GBU-12 se na letounech L-159 shazuje z výšky minimálně 3-4 km, aby bomba nabrala rychlost a byla schopna manévrovat při navedení po laserovém paprsku. Po odpoutání od letounu letí bomba vzduchem téměř 30 vteřin a pilot musí ve správný okamžik vyzvat leteckého návodčího k zapnutí laserového zářiče. Pokud k zapnutí vyzve příliš brzy, bombě "dojde energie" a dopadne mimo cíl. K minutí cíle může dojít i v opačném případě, kdy pilot vyzve návodčího k zapnutí zářiče příliš pozdě. Řídící plochy pak mají velmi málo času, aby případnou odchylku od ideální trajektorie opravily.

Od pilota se očekává, že přiletí co nejpřesněji v zadaném kurzu (±5°) na dané výšce a optimální rychlosti. Systém vyhodnotí, kdy má bomba odpadnout, aby se místo dopadu přiblížilo co nejvíce zadaným souřadnicím (systém vyhodnocuje i vliv větru). Pilot dle dané výšky zná dobu pádu pumy, spustí stopky v okamžiku odhozu a ve stanoveném čase vyzve leteckého návodčího k zapnutí laseru. Potom jen čeká na výsledek společného snažení.

Pro pilota, který plní tento úkol poprvé, je to velmi zvláštní pocit. Několikrát kontroluje nastavení systému a zapnutí správných spínačů. Zmáčkne červené tlačítko a při zatajeném dechu mu stejně probleskne hlavou: „Nastavil jsem vše správně?“. V ten okamžik totiž své rozhodnutí již nemůže vzít zpět. Po vyslovení „laser on“, což je výzva pro leteckého návodčího k zapnutí laseru, jen tiše čeká, zda zaslechne: „Direct hit, mission successful!“ tedy „přímý zásah, úkol splněn!“ a jsou zároveň dokladem toho, že společná mise pilota a návodčího byla úspěšná.