„Na bojovém, ostře, rakety, kulomet!“, hlásí řídícímu střelby kapitán vrtulníku Mi-24V

Autor: Pavel Lang, foto a video: Jan Kouba

Kapitán bitevního vrtulníku Mi-24V vystoupá se „sedm tři pět osmičkou“ zhruba do patnáctimetrové výšky a provede poslední kontrolu. Vše je tak, jak má být. Záhy začíná „čtyřiadvacítka“ nabírat rychlost a výšku. Po stanové trase opouští prostor letiště a vydává se směrem k vojenskému újezdu Libavá.

Na betonové stojánce, které se na 22. základně vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou přezdívá „mike“, dokončuje pozemní personál přípravu vrtulníků k letu. Tentokrát však nejde o standardní letovou akci, ale o bojové střelby 221. „tygří“ vrtulníkové letky. Bitevní vrtulníky Mi-24V a transportní stroje Mi-171Š jsou nabity ostrou municí. Následující tři březnové dny, konkrétně ve třech takzvaných zaprávkách, neboli oknech, budou na střelnici Velká Střelná denně ničit pozemní cíle. A to jak jednotlivě, tak v sestavě roje.

Po zhruba půlhodinovém přízemním letu z náměšťské základny je vrtulník Mi-24V u určeného kontaktního bodu. Kapitán bitevníku navazuje rádiové spojení s řídícím střelby a žádá ho o povolení pokračovat do výchozího bodu zteče. Současně mu upřesňuje svoji výzbroj, včetně množství neřízených raket S-5KO a nábojů do čtyřhlavňového rotačního kulometu ráže 12,7 milimetrů.

O pár minut později se jde do finále. Kapitán vrtulníku žádá: „Na bojový!“ a záhy se mu dostává souhlasné direktivy. „Čtyřiadvacítka“ nasazuje kurz nula devadesát stupňů a rychlostí necelých dvě stě kilometrů za hodinu nalétává do cílové plochy s terčovou situací na zemi. „Pět tři čtyři, na bojovém, ostře, rakety, kulomet,“ hlásí kapitán. Když se „7358“ ocitne půldruhého kilometru od terčů znázorňujících nízkou budovu, kapitán odklopí černou krytku na páce cyklického řízení a zmáčkne tlačítko. Z raketových bloků UB-32 na závěsnících pod pomocnými křídly okamžitě vylétají čtyři kusy „es pětek“ ráže sedmapadesát milimetrů. Záhy se dostává do akce pilot-operátor. „Kulomet pal“, zaznívá v jeho sluchátkách a on stiskne červená tlačítka na bocích zaměřovače. Z kulometu je vystřelena první krátká dávka zhruba dvaceti nábojů.

V bezpečné vzdálenosti od postřelovaných pozemních cílů provádí vrtulník Mi-24V odval a prudce klesá dolů, aby se dostal z dosahu nepřátelských prostředků protivzdušné obrany. Přesněji řečeno, asi do patnácti metrů nad terénem.

Na sebemenší vydechnutí není čas. Bojová činnost posádky vrtulníku na Velké Střelné pokračuje dál, a to ve čtyřech následujících ztečích. Zhruba po dvaceti minutách nasazení odlétá bitevní stroj z prostoru střelnice a vrací se zpět na mateřskou základnu.

Klid na libavském bojišti však netrvá dlouho. O pár minut později již předsunutí letečtí návodčí vedou na pozemní cíl další stroje. Jejich úkolem je zničit nepřátelská vojenská vozidla. To se efektivně daří munici z třiadvacetimilimetrových kanónů GŠ-23. Součástí výcviku je i použití „pépéíček“ neboli klamných cílů PPI-26-IV, které jsou určeny k vytvoření klamného cíle pro infračervené systémy samonaváděcích protiletadlových raket.

• Reportáž s exkluzivními fotografiemi z bojových střeleb bitevních a transportních vrtulníků na pozemní cíle najdete v dubnovém čísle časopisu A report.