26.10.2012
95. výročí spojovacího vojska
Vážení,
spojovací vojsko slaví v tomto roce 95. výročí. V jeho případě je pohled na jeho hodnotící historii nejen inspirující, ale i přínosný, možná i povznášející.
Vše začalo 30. října 1917, kdy byla rozkazem náčelníka štábu nejvyššího velitele ruských vojsk na Ukrajině založena Československá telegrafní rota. V onen den byl položen základní kámen budoucího rozvoje československého telegrafního, později spojovacího vojska.
Nebylo vždy samozřejmostí, že se pomocí malé kouzelné mobilní krabičky, kterou můžeme mít v kapse u košile, dovoláme, kam chceme. V průběhu první světové války byly již v podstatě vyřešeny technické problémy přenosu a použití telegrafních, telefonních a radiotelegrafních zařízení v polních podmínkách. Ke konci první světové války začaly technické spojovací prostředky nabývat významnou převahu nad zvířecími a lidskými spojkami a signalizací různého druhu. Telegrafní vojsko sehrálo velmi důležitou roli již od prvních dnů samostatného Československa. Oficiálně vniklo 1. dubna 1920, v rámci probíhající unifikace československé branné moci skládající se z jednotek domácího vojska a československých zahraničních legií. Je zajímavé, že i přes nesporné pokroky v rozvoji technických prostředků a jejich implementace do ozbrojených sil si až do 50. let minulého století zachovávalo určitou dynamiku rozvoje i používání zvířat ve službách spojení.
Po okupaci Českých a Moravských zemí nacisty a vzniku Slovenské republiky byly všechny útvary telegrafního vojska zrušeny. Když skončila válečná léta a v obnoveném Československu se opět formovaly nové útvary telegrafního vojska, 13. července 1945 změnilo telegrafní vojsko svůj název na spojovací vojsko. Postupná orientace na Sovětský svaz se projevila nejen v organizačním uspořádání spojovacích útvarů, ale i ve spojovací technice. Po intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 příslušníci spojovacího vojska rušili a odposlouchávali vysílání okupačních rádiových stanice. V šedesátých a sedmdesátých letech se vedle spojovací techniky začala etablovat technika výpočetní. Po roce 1989 se i pro spojaře otevřely nové možnosti. Rozjeli se na zkušenou k technologicky vyspělejším armádám, o kterých se doposud dozvídali pouze v rámci školení o „nepříteli“. Do naší republiky se postupně dostávaly, dříve embargované, vysoce vyspělé technologie. Koncem devadesátých set se začínají používat termíny „komunikační a informační systém“ a „informatizace.“ V roce 1993 byl zahájen proces digitalizace spojovacího vojska, které se plně osvědčilo při poskytování podpory velení a řízení v misích na Balkáně, Středním východě nebo v Afghánistánu.
Jedním z rozhodujících současných úkolů spojovacího vojska je budování schopností kybernetické obrany proti všem typům kybernetických útoků na komunikační a informační systémy resortu obrany.
Tato výstava nastiňuje, jaký kus cesty urazilo telegrafní a spojovací vojsko československé a české armády v oblasti svých schopností od prvních nesmělých krůčků v řadách československých legií na frontách první světové války, přes bouřlivý rozvoj v meziválečném období Československé republiky, činnost domácího i zahraničního odboje v letech druhé světové války, poválečnou výstavbu spojovacího vojska v osvobozené republice až po současný vývoj v Armádě České republiky.