31. pluk nese nově čestný název, vzorem jim byl generálmajor Oskar Starkoč

Autor: nadrotmistr Pavel Tichý

Před několika dny odhalili liberečtí chemici památník generálmajoru Oskaru Starkočovi, prvnímu poválečnému veliteli chemické služby, jehož jméno tento útvar od letošního 28. října nese v čestném názvu.

Čestné názvy propůjčuje útvarům prezident republiky, 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany ten svůj dosud neměl. Příležitost se vyskytla až nyní, kdy si chemici připomínají 30. výročí vyslání Čs. samostatného protichemického praporu do Perského zálivu.

„Důvodem žádosti o propůjčení čestného názvu je budování tradice a hrdosti příslušníků chemického vojska ke své odbornosti,“ zdůvodnil velitel libereckých chemiků plukovník gšt. Libor Švec.

Útvar si za svého „patrona“ zvolil generálmajora Oskara Starkoče (1893 – 1968), který se výrazným způsobem zapsal do povědomí odborné veřejnosti v oblasti chemického vojska a aktivního protinacistického odboje.

Udělení čestného názvu GENERÁLMAJORA OSKARA STARKOČE libereckému pluku doporučil Vojenský historický ústav Praha. Současně s tím dostane útvar čestnou darovací stuhu, která se připíná k bojovému praporu útvaru. Je na ní vyšit název útvaru, čestný název, znak útvaru a znak Armády ČR. Tato ceremonie se kvůli zhoršené pandemické situaci uskuteční až v příštím roce.

Monument jako uctění památky výrazné osobnosti chemického vojska

Pamětní monument generálu Starkočovi tvoří tři žulové bloky, z nichž jeden byl symbolicky přivezen z výcvikového prostoru chemického vojska v Tisé. Do nerezových desek byl vyryt portrét generála Starkoče, jeho medailonek a český lev.

„Monument nám bude navždy připomínat činy této výrazné postavy československé armády. V roce 1936 byl jmenován velitelem dělostřeleckého oddílu 401, za běžným názvem se ale skrýval vysoce speciální útvar čs. branné moci určený k obraně proti bojovým chemickým otravným látkám, ale také k jejich aktivnímu nasazení,“ vyzdvihuje výjimečnost Starkoče plukovník gšt. Libor Švec.

Generál Starkoč byl aktivním příslušníkem protinacistického odboje, byl zajat a mučen nacisty, spolubojovníky však nikdy neprozradil. Po válce se podílel na budování chemického vojska a velmi aktivně ovlivňoval vývoj speciálních prostředků a vybavení pro pasivní ochranu a aktivní použití bojových chemických látek. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem pronásledován a bez rehabilitování zemřel v roce 1968 v bídných podmínkách v Mníšku pod Brdy. „Generál Starkoč je pro naše vojáky vzorem i dnes. Výjimečný ve své odbornosti a čestný člověk,“ zdůraznil Švec.