150 letadel z 19 zemí NATO, 150 letových akcí denně: Češi sbírali zkušenosti na Ramstein Flag 2026

Autor: kapitánka Hana Havrdová

Dvoutýdenní cvičení Ramstein Flag 2026, které ve čtvrtek skončilo, se stalo významným milníkem aliančního výcviku. Zapojila se do něj devatenáctka zemí s více než 150 letadly, včetně České republiky. Vůbec poprvé v historii převzalo plnou odpovědnost za jeho přípravu, koordinaci a řízení přímo Velitelství vzdušných sil NATO – Allied Air Command (AIRCOM). To za běžných okolností odpovídá za vedení vzdušných operací Aliance v době míru, krizí i ozbrojených konfliktů. Cvičení probíhalo ve třech rozsáhlých operačních prostorech od severních oblastí Norska až po jih Španělska a potvrdilo schopnost NATO plánovat a koordinovat rozsáhlé letecké operace napříč Evropou.

Do dvoutýdenního výcviku ve vzdušném prostoru Švédska a Norska se zapojili také příslušníci Vzdušných sil Armády ČR. Český kontingent tvořilo pět letounů JAS-39C Gripen a přibližně padesát příslušníků létajícího, technického a zabezpečovacího personálu. Během cvičení uskutečnili čeští piloti zhruba 50 letů a ve vzduchu strávili přibližně 90 hodin. Neméně důležitou roli sehrál pozemní personál, který zajišťoval přípravu, údržbu a provoz letounů v náročných podmínkách zahraničního nasazení.

Ramstein Flag 2026 patřil mezi největší letecká cvičení v Evropě. Do výcviku se zapojilo 19 členských států NATO a operace probíhaly na více než patnácti základnách a operačních lokalitách. Ze severských základen po dobu dvou týdnů operovalo přibližně 150 převážně taktických letounů, které doplňovaly letouny včasné výstrahy AWACS a strategické bezpilotní průzkumné prostředky RQ-4D Phoenix.

Čeští stíhači působili ze švédské letecké základny Luleå-Kallax společně se švédskými a francouzskými vzdušnými silami. Francouzský kontingent nasadil letouny Rafale, Mirage 2000 a letoun včasné výstrahy E-3F AWACS.

Hlavní náplní Ramstein Flag 2026 bylo plánování a provádění společných leteckých operací typu COMAO (Composite Air Operations), při nichž spolupracuje velké množství různých druhů letounů v jednom scénáři. Důraz byl kladen především na sladění postupů vzdušného boje, efektivní koordinaci mezi jednotlivými účastníky a rozvoj interoperability spojeneckých vzdušných sil. Pro české piloty představovalo cvičení jedinečnou příležitost procvičit spolupráci s moderními bojovými letouny čtvrté i páté generace a získat zkušenosti, které nelze během běžného výcviku doma simulovat.

Létání bylo organizováno ve dvou tzv. vlnách. Dopoledne se létala tzv. Shadow Wave, odpoledne pak COMAO.

V rámci Shadow Wave se čeští piloti zaměřovali na plánování a provádění menších COMAO operací, například ve scénářích osm proti čtyřem letounům. Cílem bylo zdokonalit celý proces od plánování mise přes její provedení až po následné vyhodnocení. Významnou součástí byly také lety zaměřené na boj mimo vizuální dohled (BVR – Beyond Visual Range), které patří mezi klíčové schopnosti moderního vzdušného boje.

Další část výcviku tvořily lety v malých výškách, kdy se letouny pohybovaly přibližně 60 metrů nad zemí. Tyto profily letu kladou vysoké nároky na pilotáž, orientaci a dodržování bezpečnostních postupů. Součástí programu byl rovněž manévrový vzdušný boj DACT (Dissimilar Air Combat Training), tedy vzdušný manévrový boj mezi odlišnými typy letounů s rozdílnými výkony či schopnostmi. Čeští piloti tak měli možnost porovnat své schopnosti s francouzskými stroji Rafale a Mirage 2000, z nichž každý disponuje odlišnými letovými vlastnostmi i taktickými přednostmi. Výcvik doplnily scénáře zaměřené na překonávání protivzdušné obrany. Ty prověřovaly schopnost pilotů pronikat do chráněného vzdušného prostoru, využívat terén k maskování a koordinovat činnost s ostatními účastníky operace.

„Vrchol cvičení představovaly rozsáhlé COMAO mise, do nichž se zapojovaly desítky letounů z různých zemí NATO včetně strojů páté generace. Unikátní bylo také samotné plánování těchto operací. Jednotlivé mise byly připravovány prostřednictvím videokonferenčního spojení mezi různými základnami, zatímco celkovou koordinaci zajišťoval AIRCOM ze svého pracoviště v norském Bodø. Tento způsob řízení věrně simuloval podmínky reálných aliančních operací, při nichž jsou síly rozmístěny na více místech a musí spolupracovat v reálném čase,“ uvedl velitel českého uskupení podplukovník V. M. A dodal: „Prakticky v každé odpolední misí piloti tankovali za letu, poprvé ze tří různých tankerů – A400M, KC-30M MRTT a KC2 Voyager“.

Ramstein Flag 2026 tak českým letcům poskytl cenné zkušenosti s plánováním, vedením a vyhodnocováním moderních vzdušných operací v mezinárodním prostředí. Získané poznatky přispějí k dalšímu rozvoji schopností českého taktického letectva a k posílení jeho interoperability se spojeneckými vzdušnými silami NATO.