NATO 2020: výcvik, podpora, boj

Autor: major Jan Šulc, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR

To je volně přeložený název mezinárodní konference "NATO 2020: Train, Support, Combat", kterou uspořádalo Centrum pro evropské a severoatlantické vztahy (CENAA) souběžně s mnohonárodním polním logistickým standardizačním a interoperabilním cvičením Capable Logistician 2013 ve čtvrtek 20. června 2013 na Slovensku. Jednotlivé diskusní panely měly skutečně „hvězdné“ obsazení.

V přeneseném slova smyslu se nejvíce hvězd na ramenech řečníků bezesporu sešlo v odpoledním panelu zaměřeném na výstavbu Battle group Evropské unie, kterou v roce 2016 společně postaví země Visegrádské čtyřky. Řečníky totiž byli generálporučík Petr Pavel, generálporučík Peter Vojtek, generál Tibor Benkő - náčelníci Generálních štábů z České republiky, Slovenska a Maďarska a první zástupce náčelníka Generálního štábu Polských ozbrojených sil viceadmirál Waldemar Gluszko. Úvodní slovo přednesl státní tajemník Ministerstva obrany Slovenské republiky Miloš Koterec.

S ohledem na fakt, že diskusní fórum bylo na velmi vysoké odborné úrovni, nemuseli řečníci přítomným představovat koncept připravované EUBG V4, ale přímo se zaměřili na své vlastní pohledy k uvedenému tématu. Všichni zúčastnění se nejprve shodli na tom, že „V4“ je dnes již „zavedenou značkou“ v oblasti středoevropské vojenské spolupráce. V rámci EUBG pak mohli všichni diskutující vycházet z reálných zkušeností z předchozích zapojení jak České republiky, tak i Maďarska, Polska a Slovenska do sil EUBG vyčleňovaných ve prospěch Evropské unie mimo formát V4.

Maximální využitelnost sil EUBG je i s ohledem na vykládané finanční prostředky a úsilí logickým požadavkem všech zúčastněných států. Přestože dosud EUBG neprošly podobně jako alianční síly rychlé reakce NRF reálným nasazením, označili je diskutující bez výjimky za přínosné především v oblasti výcviku a podpory interoperability a standardizace mezi jednotlivými národy. Jak zdůraznil viceadmirál Gluszko: „Je však stále nutné pamatovat na to, že interoperabilita není cílem, ale prostředkem k naplnění schopností.“

Právě některé schopnosti jsou navzdory tomu pro menší země s ohledem na jejich možnosti limitující a také V4 se bude muset v kontextu připravované EUBG vyrovnat s absencí některých schopností, jimiž ani jeden ze států Visegradské čtyřky nedisponuje. Logicky nejčastěji zmiňovanou byla oblast strategické vzdušné přepravy. „Zde zůstává otevřeno více variant. Buď můžeme přizvat k účasti na EUBG další země, které těmito kapacitami disponují, nebo je zajistit na komerční bázi,“ jmenoval dvě základní možná řešení generál Vojtek.

Spolupráce byla diskutována ale nejen na úrovni jednotlivých armád a států, ale i v rovině NATO – EU. „Po vojenské stránce v tom není problém. Logickým a užívaným řešením je princip „single force“, kdy vyčleňujeme pro obě organizace jeden soubor sil a v maximální možné míře postupujeme podle shodných metodik a standardů při jejich přípravě a formování,“ uvedl generál Pavel.

Hypoteticky se proto naskýtá i otázka možnosti do budoucna vytvořit v rámci V4 nejen EUBG, ale i podstatně rozsáhlejší uskupení sil, jako je alianční NRF. „Každý má svůj kus „puzzle". Principielně nezáleží na tom, zda-li bude výsledek formátu „A4“ či „A1“, jen v druhém případě bude potřeba mnohem více dílů,“ popsal užitím trefného příměru úskalí, před nímž stojí jednotlivé země při generování sil pro mezinárodní vojenská uskupení generál Pavel.

Jelikož konference probíhala paralelně se cvičením Capable Logistician 2013, nelze nezmínit alespoň závěrem, že večerní diskusní sekce na aktuální téma „Středně velké země a jejich logistické a související iniciativy“ vystoupili generálmajor Jaroslav Kocián, ředitel sekce logistiky a zdrojů v Mezinárodním vojenském štábu NATO a plukovník Miroslav Pelikán, ředitel Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky.