Ramstein Rover 2012 - páteční dopoledne v terénu

Autor: tiskový mluvčí cvičení Ramstein Rover 2012 kapitán Zdeněk Zeman

Jako každý den v tomto týdnu, i v pátek 14. září 2012 dopoledne, probíhal ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice nácvik součinnosti pilotů a předsunutých leteckých návodčích.

Obecné povědomí o této specifické vojenské profesi není příliš velké, mimo jiné i proto, že zveřejňování podrobností o jejich práci, stejně jako jejich totožnosti, není z taktických důvodů možné.

Předsunutý letecký návodčí je slangově nazýván „fak“, což nemá nic společného s anglickým vulgarismem, nýbrž se zkratkou anglického ekvivalentu „ FAC - Forward Air Controler“.

Základní úkol předsunutého leteckého návodčího je ze svého pozemního stanoviště přesně navést letoun (ať už proudový či vrtulník) na nepřátelský cíl, a to v řadě různých situací, počínaje útokem silnějšího protivníka na vlastní jednotku, přes podporu napadeného konvoje až po cílenou likvidaci důležitého nepřátelského cíle v budově či ve vozidle.

„Na cílové ploše se nacházejí imitace tří domů civilní vesnice a my nevíme, ve kterém z nich se skrývá nebezpečný, vysoce postavený nepřátelský činitel,“ říká velitel cvičící skupiny předsunutých leteckých návodčích z Nizozemí. „Naším úkolem je navést letadlo k nízkému průletu nad oblastí, tím zájmovou osobu přimět k útěku z budovy a vytvořit tak podmínky pro její zajištění jiným jednotkám. Podle jiného scénáře navádíme letadlo k útoku na konkrétní vozidlo ve skupině, přičemž ostatní vozidla naopak nesmí být zasažena. Cvičíme podle různých scénářů, na kterých je patrné, že byly vytvořeny na základě velmi dobrých praktických zkušeností,“ hodnotí ostatní nizozemští návodčí, všichni rovněž s praktickou zkušeností z Afghánistánu nebo Iráku. Velmi kladně hodnotí spolupráci s piloty i ostatními návodčími všech zúčastněných států.

„Jsou zde docela dobře patrny typické národní povahy,“ hodnotí žertem naši předsunutí letečtí návodčí: „Němci bývají striktnější, Italové uvolněnější.“ Jedním dechem ale dodávají, že spolupráce se všemi je naprosto výtečná. Jediná věc, se kterou nebyli tento týden spokojeni, bylo počasí předchozích dvou dnů.

Součástí výcviku je i činnost v situacích jako napadení střelbou a zranění, což nizozemská skupina demonstrovala excelentní souhrou týmu při simulovaném průstřelu břicha jednoho z příslušníků týmu.

Skuteční zdravotníci, pochopitelně přítomni po celou dobu výcviku, mohli jen s uznáním přihlížet. „Nejlepší je, když se zdravotníci nudí,“ říká s úsměvem lékařka nadporučice Kateřina Procházková.

Nezbytným předpokladem bezpečnosti jsou i hasiči, kteří, na rozdíl od zdravotníků, už měli tento týden několikrát „práci“. „Vyjížděli jsme do cílové plochy uhasit několik menších požárů, vzniklých po střelbě z letounů,“ říká velitel hasičské hlídky Stanislav Kováč a dodává: „Na rozdíl od „civilních“ hasičů nevyjíždíme okamžitě, ale až na pokyn po zastavení střelby.“ S uznáním hasiči hodnotili svůj sice starší, ale v náročném terénu neocenitelný vůz Tatra 148 CAS 32.

Další „oupíčko“ (ze zkratky OP – Operation Point, čili prostor, z něhož předsunutí letečtí návodčí působí) se nachází v nevelkém vojenském výcvikovém prostoru Ondřejov u Písku.

V tomto prostoru dopoledne působily skupiny návodčích z Belgie a z Francie, které naváděly turecké letouny F - 16. Na rozdíl od předchozího místa zde piloti nestřílí ostrou municí a s ohledem na blízkost města létají ve znatelně vyšších hladinách. Okolní terén však dovoluje širší spektrum nacvičovaných scénářů. „Ve velmi krátkém čase můžeme měnit cíle k navádění. Jednou použijeme jako cíl křoví, podruhé balík slámy uprostřed pole. Dostáváme se tak do situace modelované včetně časové tísně, kdy se nepřítel může objevit úplně nečekaně. Podmínky jsou tak velmi realistické, nacvičujeme i leteckou podporu napadené patroly,“ říká jeden z belgických návodčích, rovněž s afghánskou zkušeností.

„Rover (akronym Remotely Operater Video Enhanced Receiver, zařízení, které FAC používají a jehož jméno je součástí názvu cvičení) velmi zrychluje i zpřesňuje činnost návodčích," říká jeden příslušník francouzské skupiny. „Musíme však nacvičovat i pro situace, kdy techniku z jakýchkoli důvodů nemůžeme použít.“

V době výcviku je každý tým v terénu přítomen od sedmé hodiny ranní do jedenácté hodiny večerní. Vlastní činnosti předchází úvodní brífink, kdy se návodčí seznámí s plánovaným scénářem, po příletu letadla pak probíhá jeho intenzivní navádění, obvykle po dobu šedesáti až devadesáti minut.

Z toho důvodu se účastníci cvičení těší na volný víkend, který v převážné většině plánují zasvětit poznávání naší vlasti, zejména Brna a Prahy. Ačkoli je účastníkům hostující stranou poskytována informační podpora ve vztahu k možnostem strávení volného času, někteří přijeli vybaveni překvapivě dobrými informacemi a plánují navštívit například zámek v Náměšti nad Oslavou nebo přírodní unikát, kterým je hadcová step u Mohelna.